Ukrajinu jsem během války navštívil celkem třikrát: v roce 2023 na jeden den na otočku (bez noclehu); v roce 2025 na tři dny (dvě noci) s natáčením dokumentárního filmu (s místními spolupracovníky); a v roce 2026 na čtyři dny (tři noci) víceméně jako turista (s krátkým setkáním s místními spolupracovníky). Byl jsem požádán, zda bych nesepsal krátkého průvodce pro turistu na Ukrajině během války; tady tedy je výběr z mých zkušeností:
Na Ukrajinu během války - jet, či nejet?
První otázka samozřejmě zní, zda vůbec na Ukrajinu v době války vyrazit. Podle reakcí svého okolí se domnívám, že lidé řeší v tomto ohledu dvě otázky:
Morální dilema
Člověk si klade otázku: Je v době války vhodné jet na turistiku do válčící Ukrajiny? Nemají místní dost jiných a důležitějších starostí než starat se ještě o turisty a návštěvníky?
Odpověď na tuto otázku je velmi jednoduchá: Tyto obavy dávaly smysl pouze v prvních měsících války, od té doby je to ale přesně naopak: Místní jsou vděční, že jim svou návštěvou ukážete, že pro svět "tam venku" nepřestali existovat, že se aspoň někdo nebojí je navštívit (neboť většina lidí a institucí ze Západu se na Ukrajinu už pátým rokem prostě jezdit bojí). Bylo nám až trapně poslouchat naše ukrajinské kolegy, jak nám doslova děkují, že jsme přijeli - přitom jsou to oni, kdo v tom válečném stavu musí už pátým rokem žít, a my jsme během své návštěvy jejich realitu sdíleli pouze čistě symbolicky. Přesto naši návštěvu vnímali jako důležité vyjádření podpory.
Bezpečnost
Druhá zásadní otázka: Je v době války bezpečné na Ukrajinu cestovat?
Odpověď na tuto otázku je ve skutečnosti rovněž vcelku jednoduchá: pokud se bavíme o západní Ukrajině, a obzvláště o Zakarpatské oblasti (tedy dřívější Podkarpatské Rusi), která je pro naše turisty nejzajímavější, žádné zvláštní nebezpečí tam nehrozí. Jediný projev války, který občas zasáhne až sem, jsou samozřejmě vzdušné raketové/dronové útoky - a to se týká především Lvovské, Ivano-Frankivské případně přilehlých oblastí na sever od Karpat, kdežto na Zakarpatskou oblast pokud mě paměť nešálí dopadly za celou válku(!) doslova jednotky raket/dronů. Reálně nejnepříjemnější, co turistu v těchto částech země může potkat, je tak případný noční letecký poplach; my jsme to řešili tak, že jsme nikdy nespali ve městech (neboť tam houkání sirén opravdu nastává), ale vždy v penzionech "v horách" a nebo "uprostřed ničeho" (někde na venkově, u lesa či malé vesnice). Důvodem nebyla obava z nebezpečí raket - to je opravdu objektivně vzato menší než nebezpečí že vás na silnici srazí auto -, nýbrž obava z nočních poplachů, které jsme prostě nechtěli řešit. Správně by se při nich totiž člověk měl odebrat do krytu, nicméně prakticky všichni to ignorují (obzvláště v oblastech kde nehrozí že se stanou cílem útoku); spánek nás, kteří na to nejsme zvyklí, by to však nepochybně narušilo nepříjemně.
Když jsme si tedy na na otázku, zda na Ukrajinu v době války jezdit, tímto odpověděli (jednoznačně kladně), pojďme se podívat na pár specifik, která s sebou cesty v době válečného stavu nesou:
Hraniční kontroly
Hraniční kontrola na ukrajinské hranici se v zásadě nijak neliší od situace před válkou, pouze se pochopitelně navíc kontroluje dodržování některých zákazů, které s válečným stavem souvisejí. Pro turistu přicházejí do úvahy hlavně dva:
Kamera v autě
Po dobu války je úplný zákaz provozu kamer v autě (takových těch co neustále natáčejí de facto pohled řidiče dopředu). Kamera nesmí být zapnuta nikdy a je tak kontraproduktivní ji u sebe vůbec mít - nejlépe ji fyzicky vůbec nebrat s sebou.
Drony
Po dobu války je úplný zákaz létání s civilními drony (jakýchkoliv typů a kdekoliv). Tím pádem se na hranici kontroluje, že je s sebou nemáte. Drony na Ukrajinu prostě vůbec nebrat.
Omezení pohybu apod.
Válečný stav s sebou nese několik opatření, která omezují volnost pohybu. Na začátek bych ale upozornil, že je potřeba mít neustále u sebe svůj pas. Ono to platí vždycky - ale v době válečného stavu si typický nezodpovědný turista, který pas považuje pouze za propustku přes hranici a neuvědomuje si že to je v zahraničí jeho jediný doklad totožnosti, který je zpravidla povinen mít u sebe, koleduje o zbytečné komplikace více než v době míru.
Checkpointy
Na některých místech se nacházejí na silnicích kontrolní stanoviště, trvale obsazená hlídkou (vojáci + policisté), kde je potřeba zastavit a prokázat se (kdo pamatuje cesty po Ukrajině nebo jiných postsovětských krajích v dřívějších dobách, tak to zná jako tzv. GAJky). Je to v příhraničních oblastech a jsou tam především proto, aby kontrolovala pohyb Ukrajinců mužského pohlaví vojenského věku, kteří mají zákaz vycestovat ze země. Pro nás zahraniční turisty je to proto víceméně formalita - ukážeme pasy a výjimečně otevřeme kufr od auta, abychom ukázali, že v něm nevezeme další osobu. Při cestě směrem od hranic země často kontrola ani neprobíhá a byli jsme jen "odmávnutí" dál, při cestě směrem k hranicím Ukrajiny kontrola probíhá důsledně.
Uzavřené příhraniční pásmo
Ze stejného důvodu jako jsou u hranic kontrolní stanoviště jsou podél hranic zakázaná pásma, kam se nesmí vůbec. Tam, kde je hranice blízko civilizace, jsou nataženy zábrany s ostnatými dráty, tam kde civilizace není, je "pouze" zákaz vstupu. Týká se to i některých turistických lokalit, především hor na hranicích se Slovenskem nebo Rumunskem. Na konkrétní místa je potřeba se vždy konkrétně informovat, ale obecně je dobré nepočítat s možností pohybu bezprostředně u hranic.
Noční zákaz vycházení
V celé zemi platí noční zákaz vycházení, v každé oblasti však začíná v jinou hodinu. Zakarpatská oblast ho v době naší poslední návštěvy měla od 24 hod (tedy od půlnoci), jinde může být dřív (nikoliv však před 22. hodinou). Po odbití této hodiny je zákaz vycházet ze svého bydliště (ubytování) na veřejné prostory. Výjimkou jsou samozřejmě např. zdravotní důvody nebo dálková doprava - je ale nutno počítat s tím, že člověk může být kdykoliv kdekoliv zastaven hlídkou a musí prokázat jak totožnost, tak důvod pohybu (například lístek na vlak...). Obecně je proto vhodné plánovat cesty po Ukrajině tak, aby byl člověk před začátkem zákazu vycházení ve svém cíli.
Úcta k padlým vojákům
V každém městě a větší ("střediskové") vesnici jsou umístěna tabla (zpravidla s fotografií) místních, kteří padli nebo zemřeli při obraně Ukrajiny před ruskou invazí (často se zahrnutím i obětí bojů na Donbase od roku 2014). Ta jsou vždy na nejvýznamnějším místě obce, tedy přímo na hlavním náměstí, na návsi před obecním úřadem apod., takže je nelze přehlédnout.
Jinak se od každého očekává vyjádření úcty k padlým vojákům dvěma způsoby:
Každodenní minuta ticha
Každý jeden den (už od jara 2022) přesně v 9 hodin se ve všech městech a vesničkách v zemi na symbolickou minutu (myslím že reálná délka trvání ceremonie je asi dvě minuty) zastaví život, v rozhlasu zazní hlášení a hudba, a všichni si připomenou oběti války. Každý, kdo je v obci, zastaví (i auto) a ztichne.
Zároveň nutno podotknout, že za celkově 8 dní strávených v zemi jsme toto reálně absolvovali pouze jednou, neboť ve všech ostatních případech jsme se v 9 hodin nacházeli buď někde v terénu (v horách, lesích) a nebo na cestě autem mimo obec, a v takovém případě jsme si žádné minuty ticha nebyli ani vědomi.
Vojenský pohřeb
Ve městě se (bohužel až příliš běžně) může stát, že potkáte vojenský pohřeb - nezaměnitelnou kolonu aut na silnici s majáčky atd., která veze tělo zemřelého vojáka na hřbitov. Samozřejmě se to může stát i na malé obci, ale tam je pravděpodobnost výrazně nižší (malé obce mají za celou válku zpravidla jednotky obětí). V takovém případě všichni okolojdoucí (včetně okolojedoucích - ti zastaví a vystoupí z aut) pokleknou při průjezdu kolony na jedno koleno a setrvají tak, dokud je nemine.
Fotografování
V době války platí zákaz fotografovat vojenské objekty, ale také následky válečných operací (na západní Ukrajině tedy fakticky objekty zničené bombardováním). Pro turistu, který je zvyklý neustále mít v ruce telefon a fotit všechno co ho zaujme, může být trochu obtížné si na to zvyknout. Focení na horách, v lesích či ve vesničkách je v zásadě naprosto bez problémů, protože tam se takové objekty vůbec nenacházejí; jakmile jste ale ve městě, dávejte trochu pozor, co fotíte. Nefoťte vojáky (ani kontrolní stanoviště!), nefoťte vojenské objekty a nefoťte zničené budovy. Dá se sice předpokládat, že případná hlídka by byla k turistovi shovívavá - ale je to zbytečné zahrávání si. A mimo jiné tím dáváte najevo, že chápete, že to co na Ukrajině probíhá není žádná atrakce pro turisty, nýbrž reálná válka...
Žádné komentáře:
Okomentovat