26. července 2026

Severní Německo II (květen 2026)

V rámci rodinné dovolené v severním Německu u Baltu bylo tentokrát jen pár příležitostí podívat se plánovaně na místa spojená s vojenskou historií. Když tedy nepočítáme několik skanzenů od starých Slovanů až po 20. století, které pěkně dokreslují doby ve kterých se různé ty války co mě zajímají odehrávaly. 


Ze skanzenu v Kielu - copak to asi původně bylo, než z toho udělali hrnec?


Nebo město Lübeck, které se na jaře 1942 stalo cílem prvního bombardování zápalnými pumami ze strany Velké Británie (a v místní katedrále je pěkná expozice o tom, jak ji po bombardování museli zachraňovat před zřícením pomalu se nahýbajících věží zpevňováním podloží atd.).


Marienkirchhof v centru města bombardování přežil i když samozřejmě také vyžadoval velkou rekonstrukci...

... při níž k ní byl umístěn památník padlým.

Nebo několikeré překračování bývalé hranice obou Německ (vždycky jsem chtěl tento pád množného čísla od Německo použít!) u Lübecku - protože jsme sice byli ubytovaní ještě v DDR, ale několikrát jsme jeli na výlet do BRD (Lübeck, Fehmarn, Kiel).

Plánované vojensko-historické exkurze byly jen dvě: První z nich byla ponorka S-190 na ostrově Fehmarn, u které je i pěkné malé muzeum ponorkové války v letech 1914-1918 i 1939-1945. Zde jsem se dozvěděl, že Západoněmecká spolková republika měla (na rozdíl od DDR) své ponorky, ovšem pouze "baltské", tedy malé a do mělké vody. (A že posádka tam měla poměrně dost postelí, ale jen důstojníci vlastní; ostatní ji sdíleli po dvou.)


Západoněmecká baltská ponorka


Druhou, a vrcholem celé expedice, pak byla - samozřejmě - ponorka U-995 v Kielu (resp. Laboe). Opravdická ponorka z druhé světové války - i když i tentokrát jen "malá", určená k plavbě v severních moří (proti arktickým konvojům vysílaným Británií do SSSR), nikoliv velká oceánská. A tady už vevnitř opravdu ty postele nejsou skoro žádné (němečtí námořníci spali jak se dalo v prostoru pro torpéda; vystřelením torpéd se jim tedy postupně zlepšovaly životní podmínky na lodi...).



Nacistickoněmecká severomořská ponorka...

... a její ložnice sdílená torpédy a námořníky.

Samozřejmě jsme při té příležitosti navštívili i monumentální pomník námořníků v Laboe. Ukázalo se nicméně, že to je plnohodnotné námořní muzeum, a stalo se z něj jedno z míst, kam se potřebuju příště vrátit, abych si ho prohlédl a pročetl pořádně (s čímž se v našem programu nepočítalo).

Pomník v Laboe...

... s velmi působivým památníkem všech potopených německých lodí během obou světových válek (ano, každá jedna je tam symbolicky znázorněna)...

... a výhledem z jeho vršku na výjezd z Kielského zálivu - tudy vyplouvala na moře většina válečných lodí Německa v obou světových válkách. 

Ale kdo se umí dívat skrz historii, samozřejmě se jí nevyhne nikde. Například před skanzenem ve Schwerinu stojí vesnický pomník padlým vojáků obou světových válek - 12 jmen z té první a 19 z té druhé. U každého navíc datum - všichni 1943-1945, dřív nikdo. Kolik informací o obou válkách a jejich vzájemném poměru se z něj dá vyčíst, že?


Cestou zpět jsme se stavili v Dolním Dvoře v Krkonoších, kde měl kamarád oslavu ve starém krásném velkém stavení... samozřejmě jsem byl zvědavý na jeho historii, a nakonec jsem dohledal, že existují i sepsané dějiny obce s mapou, ze kterých vyplývá že se původně jednalo o mlýn. A přímo před stavením se pak nachází památník, který sám má zajímavou historii. Hlavně je to ale záhada:


Jména z první světové války...

... a jména z druhé.

Tady nám ovšem počty jmen vůbec nesedí! Obou je příliš, příliš moc: Ta obec měla jen okolo 1200 obyvatel - na první světovou válku by mělo připadat asi 27 obětí, na druhou pak dejme tomu okolo 68... Přitom zde máme 75(!) jmen z první a 100 jmen z druhé! To je statisticky úplně šílené - především ta první světová válka, kde je to třikrát(!) víc než by mělo (u druhé je to "jen" 1,5x tolik). Pro srovnání: Sousední obec Dolní Lánov měla 2000 obyvatel a má na památníku z první světové války jen 38 jmen - a to přesně odpovídá průměru (je to 1,9 %, průměr je 2,3 %). Kdežto 75 na 1200 by bylo přes 6 %! Jenomže ten seznam obětí první světové války je podle kroniky co sepsal ve 30. letech místní učitel - a u každého jména je číslo popisné (takže opravdu všichni museli být z Dolního Dvora). Proč jich je ale tak strašně moc???
Záhada pro nějakého místního badatele (a nebo pro budoucího mě?;-)

Žádné komentáře: