12. března 2017

Krzywopłoty (11.3.2017)

Když přišlo jaro, rozhodli jsme se po dlouhé době zase někam vyrazit. Při té příležitosti jsme si uvědomili, že jedno bojiště moravských jednotek máme vlastně natolik blízko, že na něj lze dojet i na otočku - je to oblast na sever od Krakówa, kde se bojovalo v listopadu 1914. Jelikož při naší dávné návštěvě jsme ještě neměli tak podrobné podklady jako máme dnes, rozhodli jsme se ve stejné tříčlenné sestavě jako tehdy vyrazit ke Krzywopłotům a do okolní oblasti.

První zastávka byla na vojenském hřbitově Bydlin. Oproti době před 4 lety tam přibyla informační tabulka o tom, že na hřbitově se kromě výstavního a velmi propagovaného pomníku polských legionistů nacházejí také tři hromadné hroby rakousko-uherských vojáků, nicméně jejich stav je stále dost neutěšený - krčí se nenápadně mezi řadami hrobů civilních, bez výraznějšího označení a je těžké je najít - čímž si vysvětlujeme, že při naší předchozí návštěvě jsme je úplně ignorovali! Právě zde jsou přitom nejpravděpodobněji pohřbeni vojáci olomouckého LIR 13, po jehož stopách jsme tehdy jezdili...

Hroby vojáků v Bydlině (u Krzywopłot)

Pak jsme se přesunuli na okraj Krzywopłot, abychom odtud vyrazili (tentokrát opravdu) po stopách olomouckých zeměbranců do lesa, přes Gory Bydlińskie směrem ke Smoleni. Zakrátko jsme narazili na první dosti výrazně zachovanou zákopovou linii (zřejmě původní rezervní pozice), pak na druhou (hlavní pozice vybudované po ústupu na začátku listopadu 1914) a pak na další (to už mohly být pozice ruské, nebo rakouské vybudované během postupu na Smoleń), takže jsme byli více než spokojeni. Hlavním poznáním tohoto výletu ale je, že oblast bojů u Smoleně se nachází v přírodním parku, který je součástí krakowsko-čenstochovské jury a jako takový je turisticky poměrně atraktivním místem - je plný malých zajímavých kopečků a skal, v okolí je několik hradních zřícenin a zjevně se jedná o turistickou oblast (takže je zde i dostatek možností ubytování).

Bojiště u Smoleně

Poté, co jsme se vrátili z výletu do lesa, čekala nás druhá část expedice, kterou byl průzkum vojenských hřbitovů v okolí. Na ten jsme byli vybaveni podklady z Kriegsarchivu, kde se bohužel zachovala jen malý část dokumentů k oblasti, která nás zajímá, a zároveň informační brožurkou o Szlaku frontu wschodniego, který propojuje místa spojená s historií první světové války v dnešním Malopolském vojevodství (to zhruba odpovídá území bývalé rakouské Haliče, k našemu štěstí však zasahuje právě na severu o něco dále do bývalého Ruského Polska, díky čemuž pokrývá i okolí Krzywopłot). K tomuto jinak vydařenému průvodci si neodpustím poznámku vztahující se k polskému výkladu dějin. O bojích u Krzywopłot, kde pět dní útočila proti ruským pozicím celá rakouská 46. divize (asi 20 000 mužů) a jen velmi těžko postupovala pomalu vpřed, průvodce informuje v tom smyslu, že zde dva prapory polských legionů (asi 1400 mužů) dva dny útočily na ruské pozice za "pasivního přihlížení rakouských jednotek." Takže pánové - buď chceme psát historii, nebo propagandu...

Vzhledem k tomu, že se jedná o území bývalého Ruského Polska, s nímž máme co se týče zachovanosti vojenských hřbitovů spíše horší zkušenosti, neočekávali jsme mnoho. Naše očekávání tak bylo nakonec víceméně překonáno, když jsme byli schopni navštívit tři existující vojenské hřbitovy. A to jsme ještě čtvrtý nedokázali najít jen proto, že se nacházel mimo naši papírovou mapu a my jsme při přípravě nezodpovědně spoléhali na prozřetelnost Boží, resp. na mapy v telefonech, kde příslušná obec figuruje však pouze jakou součást městečka poblíž a tudíž jsme nebyli schopni ji identifikovat...

Pravda je, že ani jeden z oněch tří hřbitovů těch sto let dějinného vývoje nenechalo nepoznamenaný - ten v Zawierce je na tom nejlépe, zde byl pouze koncentrován, aby zabíral méně místa. Ten v Łazech přišel o původní vzhled a byl zmenšen, zůstal z něj jen centrální památník a dva nápisy v němčině, které byly zjevně obkresleny někým tohoto jazyka zcela neznalým podle originálů včetně zkomolení vzniklých špatnou čitelností originálu... A ten v Miechówě byl prakticky zlikvidován tím, že na jeho místě vznikly po druhé světové válce civilní hroby, a dnes ho připomíná jen symbolický (a nevkusný) kříž s nápisem. Jednou bych rád pochopil duševní pochody člověka, který někdy v roce 1945 zároveň na hřbitově nechá vytvořit a krásně vyzdobit sekci pro padlé polské a sovětské vojáky z právě skončené války, a zároveň nechá zlikvidovat vojenské hroby 30 let staré, které se nacházejí na tomtéž hřbitově o pár desítek metrů vedle... Nebo že by to bylo tím, že ty nebyly dostatečně polské? To je tak, když se místo historie prosazuje propaganda...

Vojenský hřbitov Łazy (druhý místní vojenský hřbitov se nám v lese nepodařilo najít, pravděpodobně zanikl)

Poslední naším cílem pak byla Lgota Murowana a okolní oblast, což je místo bojů brněnské 4. divize, o kterých zatím nemáme příliš podrobné podklady. Chtěli jsme si jen udělat představu o terénu a místních podmínkách, což se nám podařilo, a podrobnější průzkum necháme na příště. Díky dálnici vedoucí na katowické letiště, kterou jsme mohli využít na cestu zpět, je tato asi 20 km vzdálená oblast dopravně přesně stejně daleko jako Krzywopłoty - a toho se musí využít...

1 komentář:

Sportsmaniac řekl(a)...

Ahoj, máš skvělý blog a úžasný koníček. Moc Ti fandím a děkuju i za zdroje zajímavých informací. Zahlídnul jsem na jednom z diskuzních fór, že si se chystal vydat publikaci o Olomouckém LIR 13. Chtěl jsem se jen zeptat, zda se povedlo publikaci "uvést v život"? Měl bych o ní velký zájem. Rád bych o tomto regimentu zjistil co nejvíce, protože v něm válčil s největší pravděpodobností můj praděda jehož záznamy byly bohužel mezi skartovanými..
Díky za info, Pavel